Homeze světaBRI se na Boao fóru ukázala jako tahoun ekonomického rozvoje

BRI se na Boao fóru ukázala jako tahoun ekonomického rozvoje

-

Před krátkou dobou proběhla výroční asijská zejména ekonomická konference Boao fórum 2022 označovaná též za asijský Davos. (Foto: Flickr)

Zde se probíraly významné asijské i globální ekonomické záležitosti, mezi nimiž nemohla chybět Iniciativa pásu a cesty (BRI) – přezdívaná i jako Nová Hedvábná stezka, a to ve všech končinách světa.

Iniciativa pásu a cesty je asi největší epochální projekt naší éry a tahoun mezinárodního ekonomického rozvoje a globalizace ekonomické spolupráce. Je to jedna z hlavních opor budování komunity sdílené budoucnosti lidstva, a ač bývá označována za čínský projekt, kdy Čína je jejím hlavním iniciátorem, zosnovatelem a investorem, tak ve skutečnosti jde o spletenec investičních iniciativ všech zapojených národů a největší globální lákadlo pro investice. A jde samozřejmě nejen o velký úspěch Číny na mezinárodní geopolitické scéně, nýbrž především o úspěch multilateralismu partnerské spolupráce zapojených překonávajícího unipolární dirigismus americké hegemonie.

To se samozřejmě zastáncům té formy globalizace, jaká je postavena na budování imperiálního mocenského řádu, vůbec nelíbí. Neustále od toho odrazují celý svět, kdy BRI označují za neo-koloniální projekt a dluhovou past. Pozoruhodné však je, že do BRI se vlastně zapojila EU a rozvojové země houfně prchají z programů rozvojové pomoci pod taktovkou Západních institucí jako z dluhových pastí a raději se připojují k přívětivější a přínosnější BRI.

BRI také vykazuje značnou odolnost vůči všem globálním otřesům a velice úspěšně prochází zkouškou, kterou na svět a tento projekt uvrhla pandemie COVID i Ukrajinská krize. V této době řada chudých zemí narazila na přechodné problémy, ve kterých hrozí, že sklapnou dluhové pasti a takové země se dostanou do situací, jak když se „rozvojová pomoc“ od MMF nebo Světové banky zvrhne do nucených privatizací klíčového národního majetku.

Bývalý guvernér čínské centrální banky Zhou Xiachuan se k tomu na Boao fóru vyjadřoval, kdy říkal, že v takovém případě je nutno, aby došlo ke sladěné dohodě většiny globálních věřitelů takových chudých zemí se zeměmi takové skupiny spíše jako celku o změnách splátkových kalendářů, kdy věřitelé kolektivně přistoupí k odložení svých pohledávek, aby svým dlužníkům umožnili se zotavit a dostat opět do dobré splátkové kondice.

„BRI v žádném případě není pro zúčastněné země ‚dluhovou pastí‘, do které by upadly,“ zdůrazňoval Zhou. „Čína se ve skutečnosti stala aktivním účastníkem iniciativy G20 usilujícím o odložení splátek pro nejméně rozvinuté země světa.“ Ve skutečnosti je to mezi zeměmi G20 právě Čína, na kterou připadají největší částky odložených splátek dluhů, na které si počká, aby tak významně přispěla k řešení přechodných potíží s likviditou, s jakými se velmi chudé země, např. v Africe, kvůli globální krizi přechodně potýkají, o čemž nedávno na tiskové konferenci mluvilo i čínské ministerstvo zahraničí.

Takovéto způsoby pomoci však vyžadují opatrně prozíravý přístup. Když kolektivně věřitelé na přechodnou dobu odloží splátky všem značně chudým zemím, tak se tím moc škody nenapáchá. Pokud jde ale o lokální přechodné problémy jednotlivých zemí, je lépe, aby se zúčastnění dohodli na širším kolektivním programu, kdy se např. podaří splácet dluhy z jiných půjček a investic, protože individuální odklady splátek mohou ohrozit rozvojovou perspektivu jednotlivých zemí, jak o tom mluvila Hu Xialian.

„Problém s dluhy včetně těch spojených se zeměmi podél Pásu a cesty jsou komplikované a restrukturace dluhu by neměla být pro tyto země upřednostňovanou možností,“ vysvětlovala.

Jakýkoliv odklad splátek země sníží takové zemi rating. Země pak má daleko horší přístupy k dalším úvěrům a jen za horších podmínek a zahraniční investoři se od takové země začnou odklánět a jsou ochotni jen k investicím s extrémní mírou výnosnosti, což značně přidusí rozvojovou perspektivu takové země.

Ovšem zapojení se do BRI je určitým ukazatelem, že takovou zemi jen tak nějaké problémy nezlomí, a že v případě potíží se spíše dočká záchranného lana. Všechny potíže, se kterými se účastníci BRI od roku 2013, kdy se tato iniciativa rozběhla, potýkali, včetně pandemie, se podařilo v zemích vzájemně propojených a spolupracujících v této globální síti infrastruktur a spolupráce vyřešit spíše nadstandardně efektivně.

Vlak s několika elektrickými lokomotivami na železnici z Číny do Laosu přejíždí po velikém mostě přes řeku Yuanjiang v jihozápadní čínské provincii Yunnan 3. prosince 2021. Železnice mezi Čínou a Laosem bývala vlajkovou lodí mezi projekty Iniciativy pásu a cesty. [Photo/Xinhua]

Loni v prosinci byl podle plánu dokončen průlomový projekt vysoce kvalitní spolupráce v rámci Pásu a cesty železnice Čína-Laos. Ta zkracuje cestu z čínského města Kunming v provincii Yunnan do laoské metropole Vientiane na asi 10 hodin.

O tom mluvil ve středu při video-rozhovoru i ministr veřejných prací a dopravy Laosu Viengsavath Siphandone, který si liboval, jak tento projekt zapadá do strategie Laosu přetvořit se z vnitrozemské země na vnitrozemský dopravní uzel a kriticky důležitou součást trans-asijské železniční sítě, která bude mít značný pozitivní dopad na regionální ekonomickou spolupráci.

Uvedená železnice totiž nezůstane jen v této podobě. Je to spíše první výhonek vznikajícího rozvětveného propletence infrastrukturních sítí zemí ASEAN, do níž se zapojí např. i Thajsko a Malajsie. Laosu se tím otevřou snadné přístupy do regionálních a globálních dodavatelských řetězců a jako země s dopravními infrastrukturami a energetikou, která se též buduje, se prakticky určitě stane lákadlem zahraničních investic přinášejících ekonomický růst.

To této dosud chudé zemi přináší dobrý výhled. S uvedeným ekonomickým růstem a významem země by např. podle odhadů Světové banky měly narůst příjmy obyvatelstva Laosu o 21%.

Jak jsme nedávno uváděli, např. zprovozňovaná železniční propojení mezi Čínou a Vietnamem okamžitě nastartovala spolupráci mezi vietnamskými podniky a účastníky českého trhu včetně zde působících českých Vietnamců, kdy se rozvíjí obchodní vztahy postavené na transkontinentálních železničních dodávkách mezi Českem a Vietnamem. Nelze pochybovat, že podobně se to začne vyvíjet i mezi Českem a dalšími zeměmi ASEAN, když budou napojené na stejnou trans-eurasijskou železniční síť.

Čína zatím v rámci Iniciativy pásu a cesty podepsala dokumenty o spolupráci se 149 zeměmi a 32 mezinárodními organizacemi, což se promítlo do ohromného počtu jednotlivých komerčních projektů, vytvořilo to statisíce pracovních míst a následně to nastartovalo růst investičních a rozvojových příležitostí v měřítku, jaké asi žádný jiný současný projekt nepřinesl.

Zdroj: cri.cn

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Nejčtenější

0
Budu rád za vaše názory, prosím komentujte.x
Přejít k navigační liště